Logo Molykote

Infolinka: 602­ 770 785

Co je co?

Abecední přehled více či méně známých tribotechnických termínů

  • API: Zkratka pro Americký petrolejářský institut.
  • ASTM: Zkratka pro Americkou společnost pro testování materiálů (American Society for Testing
    Materials).
  • Adhezivní maziva: Maziva se složkami zvyšujícími přilnavost, která odolává např. odstředivé síle.
  • Aditiva: Látky, které se v malých množstvích přidávají k mazivům za účelem zlepšení jejich výkonu.
  • AFC: Zkratka z angličtiny označující kluzný lak (Anti-friction Coating).
  • Anilový bod: Souvisí s bobtnáním pryžových těsnění. Fyzikálně je to nejnižší teplota, při které je olej dokonale rozpustný v anilinu při poměru smísení 1:1.
  • Antioxidanty: Látky zvyšující oxidační stálost mazacích olejů. 1) Nízkoteplotní do cca 150ºC: fenoly, difenyamin, 2) Vysokoteplotní nad 150ºC: rozkladače peroxidů
  • AW-aditiva: Zkratka z angličtiny (Anti Wear) znamenající přísady proti opotřebení, případně zadření.
  • Bod krystalizace: Teplota, při které dochází k úplnému roztání krystalků uhlovodíků, vzniklých po předchozím ochlazení vzorku.
  • Bod samovznícení: Je to teplota, při níž se olej sám od sebe vznítí, tj. bez přítomnosti plamene.
  • Bod skápnutí: V případě mazacích tuků a past se jedná o test, při kterém se daný tuk nebo pasta definovanou rychlostí zahřívá v normovaném kelímku, až dojde ke zkapalnění, tj. až spadne první kapka. Přitom naměřená teplota se uvede. V případě olejů se jedná o nejnižší teplotu, při níž si olej zachovává schopnost volného tečení.
  • Bod tuhnutí: Teplota ve stupních Celsia, při níž olej ztrácí schopnost téci (během souvislého ochlazování). Ztuhnutí oleje je způsobeno oddělením parafínových krystalů.
  • Bod vzplanutí: Nejnižší teplota ve stupních Celsia, při níž se během zahřívání na povrchu oleje vytvářejí hořlavé výpary, které v přítomnosti ohně krátce vzplanou. Tento jev slouží jako testovací metoda.
  • CTM: Jednotné testovací metody (Corporate Test Method).
  • Čtyřkuličkový test: Čtyřkuličkový test byl vyvinut společností Shell již ve 30. letech, jedná se o test, při kterém se testuje kvalita maziva následujícím způsobem. Tři kuličky jsou umístěné pevně na podložce, čtvrtá rotuje upnuta ve sklíčidle a je proti nim přitlačována v lázni maziva. Na třech statických kuličkách se vytvoří malé otěrové plošky, podle nichž se posuzuje opotřebení do okamžiku „svaření“, které je patrné na fotografii vpravo nahoře.
  • Deaktivátory kovů: Aditiva zabraňující degradaci maziva vlivem katalyzačního účinku mikroskopických kovových částeček, vzniklých třením kovu o kov. Vytváří ochrannou vrstvu kolem částeček kovu.
  • Depresanty: Přísady snižující teplotu tuhnutí tím, že se absorbují na zárodečný krystal parafinu a tak znemožní jeho růst. Používají se metakryláty (též jako viskozitní přísada).
  • Depresant meze tečení: Příměs používaná ke snížení meze tečení mazací kapaliny.
  • DIN: Označení německé průmyslové normy (Deutsche Industrie Norm).
  • Disperze: Označení dvousložkových maziv, v nichž je jedna složka obsažena ve druhé (tekutině) v rozptýlené formě.
  • DN hodnota: Ukazatel k nalezení správného mazacího tuku pro valivá ložiska podle jejich rotační rychlosti. Představuje střední hodnotu průměru ložiska v mm, vynásobenou rychlostí v počtu otáček za minutu.
  • Důlková koroze (Pittingy): Dutiny v kovu v podobě kráterů (tzn. v roztečné přímce ozubených kol), způsobené únavou materiálu.
  • Dynamická viskozita: Měřítko vnitřního tření, k němuž dochází během toku mazacího oleje (např. skrz trubici nebo ve volném prostoru).
  • Emcor: Test maziv na ochranu před korozí ve valivých ložiskách za přítomnosti vody: minimálně dvě mazivem ošetřená kuličková ložiska pracují ve vodě po dobu zhruba jednoho týdne. Hodnota koroze ložiskových kroužků se uvádí v rozmezí 0 až 5, přičemž 0 znamená žádnou korozi a 5 vážnou korozi.
  • Emulgace: Příprava emulze mechanickým rozptýlením dvou vzájemně nemísitelných kapalin.
  • Emulze: Disperzní soustava dvou těžce mísitelných kapalin.
  • EP-aditiva: Chemické přísady ke zlepšení zatížitelnosti tlakem a tím ochranného účinku olejů a tuků proti opotřebení. Zkratka EP je z angličtiny (Extreme Pressure) a znamená extrémní tlak.
  • Esterové oleje: Směsi kyselin a alkoholů používané k mazání a výrobě mazacích tuků.
  • Fluor-silikony: Silikony, v jejichž molekulách jsou obsaženy atomy fluoru.
  • Grafit: Je nekovový šesterečný nebo klencový minerál, jehož název pochází z řeckého grafein = psáti, chemicky je vyjádřen vzorcem C, starším názvem pro grafit je tuha, pro svou měkkost se využívá nejenom pro psaní, ale i jako přípravek do různých typů maziv v podobě tuhých mazacích částic, obdobně jako sulfid molibdeničitý. Mimo to se používá i jako tzv. uhlík při výrobě elektromotorů, své využití má i v metalurgickém a jaderném průmyslu.
  • H1 (označení kategorie): Mazivo s nahodilým kontaktem s potravinami musí splňovat normu 21 CFR 178.3570, může být použito v potravinářském průmyslu, kde existuje reálné nebezpečí náhodného kontaktu s potravinami.
  • H2 (označení kategorie): Maziva bez kontaktu s potravinami mohou být použita na zařízeních a strojních částech, kde je vyloučena možnost kontaktu s potravinami.
  • H3 (označení kategorie): Jedná se o označení rozpustných olejů.
  • Hodnota před zadřením (svařením): Údaj o zatížitelnosti maziva tlakem v Newtonech (N). Zatížení, při němž se za pohybu zkušebních těles proti sobě mazací film prolomí (prorazí) a obě tělesa se svaří. Zatížení, které existuje před hodnotou zadření, se nazývá hodnota před zadřením (svařením).
  • Charakteristická hodnota opotřebení: Zprůměrněný průměr opotřebení vrchlíků na třech zkušebních koulích po zkončení zkoušky opotřebení pomocí čtyřkuličkového přístroje.
  • Chemická netečnost: Vlastnost látky, která nereaguje s určitými jinými látkami.
  • Inhibitory: Příměsi maziv, které omezují oxidaci a tím i stárnutí a „červený“ korozní rez.
  • Koloid: Malé částečky o velikosti 10 na mínus pátou až 10 na mínus sedmou centimetrů v kapalině, která se chová jako roztok, tzn. nedochází k usazování malých částic vlivem gravitační síly.
  • Komplexní tuky: Mazací tuky se zahušťovadly z kovových mýdel s rozdílnými kyselinami. Mají vyšší body skápnutí než jednoduché mýdlové tuky.
  • Konzistence: Míra stavu (tvrdosti) maziv. Je měřitelná před proniknutím do místa mazání i po něm a je uváděna v souladu s NLGI - Národním institutem mazacích tuků (National Lubricating Grease Institute). K usnadnění navržení konzistence maziva je celá konzistenční stupnice rozdělena do devíti tříd, např.:
Konzistenční třída Zpracované mazivo (1/10 mm)
00 400 - 430
0 355 - 385
1 310 - 340
2 265 - 295
  • Lithium: Alkalický kov, jehož hydroxid je spolu s organickými kyselinami používán k výrobě lithných mýdel jako zahušťovač pro mazací tuky.
  • Měření viskozity: Viskozitu lze měřit různými viskozimetry, udává se v milimetrech čtverečních za vteřinu. Rozhodující pro měření viskozity je údaj měřící teploty, protože viskozita je velmi závislá právě na teplotě. Studené oleje jsou viskózní (husté), zahřáté oleje řídnou a jsou proto méně viskózní.
  • Měrná hmotnost: Měrná hmotnost je to samé jako hustota, u maziv se udává v gramech na centimetr krychlový.
  • Molybdenit: Šesterečný minerál sulfidu molybdeničitého, více se o molybdenitu dozvíte zde.
  • MoS2: Chemická značka sulfidu molybdeničitého. Viz sulfid molybdeničitý.
  • Multigrádní oleje: Motorové nebo převodové oleje splňující viskozitní požadavky více než jedné viskozitní třídy SAE. (Výroba vyžaduje použití viskozitních přísad.)
  • Mýdlo v mazacím tuku: Kombinace mastné kyseliny a metal-hydroxidu. Řádnou volbou mastné kyseliny a metal-hydroxidu (vápník, lithium, hliník) lze pozměnit vlastnosti mýdla po stránce odolnosti vůči vodě a teplotě.
  • NLGI: Jedná se o zkratku z angličtiny (National Lubricating Grease Institute) Národní ústav mazacích tuků.
  • NLGI třída: Viz konzistence
  • NSF: Jedná se o zkratku z angličtiny (National Sanitation Foundation) Národní hygienický fond - organizace, která vyvíjí standardy a uděluje produktové certifikace a vzdělávání v oblasti veřejného zdraví a zdravotní bezpečnosti.
  • Odlučování (separace) oleje: Jedná se o tzv. „krvácení“ oleje z mazacích tuků během skladování nebo jako výsledek mechanicko/dynamického či teplotního namáhání.
  • Odolnost proti chladu: Podkladem je bod zákalu, bod tečení a bod tuhnutí u olejů, jakož i tlak tečení podle Kesternicha. Zkouška momentu při nízké teplotě u mazacích tuků (Low Temperature Torque Test).
  • Odolnost proti oxidaci: Zkouška chování základních olejů z hlediska stárnutí, u maziv se jedná především o odolnost při reakci s kyslíkem.
  • Odolnost tuku proti vodě: Chování mazacích tuků vůči vodě má význam pro použitelnost k mazání valivých ložisek. Zapotřebí je buď vodoodpudivý (proti vodě odolný) nebo vodu vázající (emulgující) mazací tuk.
  • Odolnost proti stárnutí: Odporová síla proti jevům stárnutí, které se mohou vyskytnout působením vlivů, jako např. pohlcování kyslíku, přehřátí, přítomnost určitých kovů (měď, olovo) a nebo přítomnost světla. Odolnost proti stárnutí lze zvýšit určitými aditivy (antioxidanty).
  • Otěr: Mechanické opotřebení během klouzání dvou povrchů o sebe.
  • O.K. zatížení: Známka odolnosti maziva vůči tlaku. Označuje nejvyšší možné zatížení při němž právě ještě nedochází k narušení mazací vrstvy, a tak nedochází ke sváření testovaných vzorků. Jednotkou je Newton (N).
  • Opotřebení: Je způsobeno třením a přímým kontaktem protilehlých povrchů po narušení vrstvy maziva.
  • PAG: Polyalkyleneglycol
  • PAO: Polyalfaolefin
  • Pasty: Kombinace tuhých maziv s oleji ke snadnějšímu nanášení tenké vrstvy.
  • Penetrace: Hodnota vyjadřující měkkost či tvrdost mazacího tuku. Měří se vnikáním normovaného kužele do mazacího tuku. Čím větší je pronikavost, tím měkčí je mazací tuk.
  • Penetrace klidová: Míra pro konzistenci mazacích tuků ve stavu, v němž jsou dodávány, měřená jako penetrace.
  • Penetrace po prohnětení: Mazací tuky mění mechanickým namáháním svoji konzistenci. Penetrace po prohnětení je konzistence mazacího tuku v propracovaném stavu blízkém provoznímu stavu.
  • PFPE: Perfluoropolyéter
  • POE: Polyolester
  • Pojivo: Netěkavý podíl v barvách a lacích, který při tvorbě filmu váže na sebe tuhé látky, jakož i vytváří vazbu (přilnavost) k nosnému materiálu.
  • Polyalfaolefin: Syntetický uhlovodík s definovanou strukturou molekul. Ve srovnání s minerálním olejem je chování za nízké a vysoké teploty výhodnější, stejně jako i teplotní ovlivnění viskozity.
  • Provozní teplotní rozsah: Teplotní rozsah v němž mazivo splňuje požadované vlastnosti a je dosaženo přijatelného mazacího intervalu - tj. životnosti maziva.
  • Rozpouštědlo: Kapalina, která rozpouští materiály a docílí homogenního maziva.
  • Rýhování: Stopy na kovových plochách ve tvaru rýh způsobené obráběním či odíráním.
  • SAE třídy: Nejrozšířenější metoda klasifikace olejů podle viskozity. SAE je zkratka z angličtiny (Society of Automotive Engineers).
  • Silikony: Polymery s dobrou odolností vůči teplotě a oxidaci. Používají se pro mazání při vysokých a nízkých teplotách.
  • Sirník molybdeničitý: Je starý a dnes již nepoužívaný název pro sulfid molybdeničitý. Viz sulfid molybdeničitý.
  • Součinitel tření: Poměr třecí síly mezi dvěma povrchy klouzajícími o sebe k síle kolmé na dané povrchy.
  • Sulfid molybdeničitý: Je chemická sloučenina molybdenu a síry, chemicky MoS2 (tzn. dva atomy síry a jeden atom molybdenu). V přírodě se vyskytuje ve formě minerálu zvaného molybdenit. V tribotechnice se tak označuje přípravek do maziv v podobě tuhých mazacích částic. Fotografie sulfidu molybdeničitého pořízené prostřednictvím mikroskopu si můžete prohlédnout zde a schématické uspořádání atomů s objasněním jeho mazacích vlastností naleznete tady.
  • Suspenze: Homogení disperze jemných tuhých částic v kapalině, která je nerozpouští.
  • Syntetické oleje: Oleje, které se narozdíl od minerálních olejů vyrábějí chemickou syntézou. Syntetické oleje mají obvykle dobré viskozně-teplotní chování, nízkou tendenci oxidovat, nízký bod tuhnutí, vysokou teplotní stabilitu a dobrou chemickou odolnost.
  • Test v solné komoře: Koroze materiálu je měřena za působení solné mlhy. Ocelový plát je pokryt mazivem a vystaven solné mlze uvnitř uzavřené místnosti. Po ukončení testu se sleduje počet hodin, které uplynuly, než bylo dosaženo určitého stupně koroze.
  • Těkavost: Je jiným slovem prchavost. V technickém slova smyslu se jedná o vlastnost kapalin, např. těkavou látkou je éter.
  • Trhavé klouzání: Relativní přerušovaný pohyb dvou kluzných povrchů způsobený rozdílným součinitelem tření mezi hydrodynamickým a mezním mazáním.
  • Trhliny vzniklé napětím: Trhliny v materiálech (vystavených vysokému namáhání) způsobené změnami povrchové struktury po proniknutí nežádoucích prvků.
  • Tribologie: Věda, vědecký výzkum a technická aplikace zabývající se vztahy mezi třením, opotřebením a mazáním, včetně studia maziv.
  • Tribotechnika: Zabývá se aplikací tribologických poznatků v praxi s důrazem na aplikaci maziv (technika mazání).
  • Tuhá maziva: Tuhé látky, které jsou aplikovány mezi kluzné povrchy k omezení tření a opotřebení a k prevenci rýhování, sváření za studena a zadírání.
  • Utahovací moment: Moment potřebný k dosažení potřebného předpětí ve šroubovém spojení pro plnění požadované funkce.
  • Vibrační koroze: Rez, která se objeví v dosedací ploše. Jinak řečeno: třecí opotřebení, k němuž dochází v místech zalícování a dosedání vlivem oscilačních pohybů s velmi nízkou amplitudou a vysokou frekvencí. Obvykle velmi malé opotřebené částečky železa reagují se rzí v kombinaci s kyslíkem, což ve výsledku způsobí zadírání lícujících ploch. Další nevýhodou vibrační koroze je rychlá únava materiálu - oceli, tedy skutečnost, která může snadno vést až k její lámavosti. (Vibrační korozi lze nejefektivněji předcházet oddělením obou styčných kovových ploch od sebe, např. pomocí tuhých maziv.)
  • Viskozita: Jedná se o měřítko vnitřního tření v kapalině nebo také její odolnost vůči tečení.
  • Záběh: Drsnost povrchu nových kluzných ploch je ovlivňována po dobu záběhu - dochází k tzv. zahlazování.
  • Zadírání: Poškození povrchu materiálů vlivem nepřiměřeného dodávání maziv nebo jako výsledek přetížení, přičemž dojde k porušení mazací vrstvy.
  • Zahušťovadla: Obvykle kovová mýdla (zahuštěná mýdlem), ale také organické či anorganické zahušťovací prostředky (nezahuštěné mýdlem jako např. kysličník křemičitý, benton, močovina, PTFE atd.).
  • Základní olej: Hlavní, výchozí, nosný olej použitý v daném oleji nebo mazivu.                                                                       na začátek

NEMAŽTE SE S TÍM,

MAŽTE CHYTŘE S MOLYKOTE

Logo Molykote
Copyright © 2009-2018, ULBRICH HYDROAUTOMATIK s.r.o., váš partner nejenom v oblasti průmyslových maziv, lepidel a hydrauliky, více na: www.ulbrich.cz, www.ulbrich-group.com
Logo Cravt Logo Technicoat Logo Mobesoil Logo Prumex Logo Střelnice Placy Logo Fabory Logo Brammer Logo Falcon Czech Logo TPB